Na ČVUT se diskutovalo o stavu a úrovni debaty o klimatické krizi v zemích střední Evropy

Ve dnech 19. a 20. října proběhl online workshop Reflections on climate debate in Central Europe: climate finance and diplomacy. Přes 50 účastníků workshopu diskutovalo, na jaké úrovni se ve střední Evropě odehrává debata o změně klimatu a zda je možné vysledovat rozdíly mezi tím, jak zástupci těchto zemí chápou a řeší problematiku změny klimatu z hlediska politiky, financí a diplomacie.

Workshop zahájil úvodní přednáškou Matthew Agarwala z Cambridgeské univerzity, který se zaměřil zejména na potřebu změnit systém indikátorů měření stavu (a pokroku) ekonomiky i životního prostředí. Následovaly dva panely, v rámci nichž diskutovaly přední odbornice a odborníci v oblasti klimatických financí a diplomacie, včetně místopředsedkyně pracovní skupiny Mezivládního panelu pro změnu klimatu prof. Diany Ürge-Vorsatz ze Středoevropské univerzity, první tajemnice Britské ambasády v Praze Lucy Maizels, či Andráse Lukácse, předsedy maďarské environmentální asociace Clean Air Action Group.

Účastníci workshopu se shodli, že země střední Evropy spojuje jak významný potenciál snižování emisí skleníkových plynů, tak také poměrně nízká úroveň aktivity a ochoty k akci v této oblasti. Země střední Evropy tak lze charakterizovat jako „vytrvale skeptické“ a „zdráhající se“.

Z diskusí o tom, jak dosáhnout pokroku při řešení změny klimatu jak v oblasti financí, tak v oblasti diplomacie vyplynuly dva hlavní okruhy problémů. Prvním je datová základna a práce s ní. V současné době existuje mezera mezi tím, co považujeme za „zelené“ a vlastními, vědecky podloženými dopady. Taxonomie udržitelných aktivit tak, jak ji nedávno představila Evropská komise představuje významný krok vpřed, ale také otevírá otázku, jak bude přeložena do praktických kroků na úrovni politických opatření států i jednotlivých aktérů (firmy, finanční institute, atd.).

Druhým okruhem a výzvou je pak transformace společnosti a myšlení. Zejména ve společnostech střední Evropy jsou ekonomické zájmy vnímány v přímém protikladu k udržitelnosti, namísto synergie a komplementarity, respektive v zásadě nevyhnutelnosti. Srozumitelná komunikace vědeckých poznatků a schopnost stavět politická rozhodnutí na vědeckých poznatcích se pak v tomto ohledu jeví jako naprosto klíčové. Jeden z účastníků to shrnul poměrně jednoznačně: „Je nezbytné, aby političtí aktéři pochopili, že cokoli neudržitelného skončí. Jedinou otázkou je, zda se tak stane záměrně, nebo zcela neřízeně.“

Hlavní závěry workshopu jsou shrnuty také v blogovém příspěvku zde.

Workshop proběhl v rámci aktivit projektu Climate Investment Capacity for 2030 (vedeným Michaelou Valentovou s ČVUT FEL) a ve spolupráci s New Ideas for Europeanisation from Central Europe, Jean Monnet Centre of Excellence, a projektem S4D4C.